|
|
Frontex: A Gendarmerie of the EU or just a Border Assistance?
Netopil, Petr ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a její pohraniční stráží, FRONTEX. Pohraniční stráže mají se státy velmi rozdílné vztahy, např. v ohledu militarizace, příkladem může být česká situace v roce 1975 kontrastovaná s dneškem. Proto je nutné pokusit se precizně definovat vztah této první ozbrojené a uniformované evropské agentury. Jako vhodná metoda byla zvolena jednopřípadová studie. Situace FRONTEXu jakožto transnacionální pohraniční stráže je totiž unikátní a porovnávání by analýze nic nepřineslo. Tento výzkum nejprve vytvořil typologii bezpečnostních složek státu, do které poté umístil FRONTEX. Na tomto základě vyplynulo, že agentura je svým vztahem k EU nejblíže vztahu stát-četnictvo, byť vztah s policií je také velmi podobný. Výjimky směrem k civilnímu sektoru i armádě však také existují. Z pohledu praktických analogií je tento vztah nejpodobnější vztahům baltských zemí, Polska a Finska ke svým pohraničním strážím.
|
|
|
Dopady krize eurozóny a migrační krize na sektor nákladní dopravy
Hutař, Stanislav
Cílem práce je zjištění dopadů krize Eurozóny a migrační krize na sektor nákladní dopravy Evropské unie. V práci jsou představeny všechny používané druhy nákladní dopravy, jako nedůležitější se jeví nákladní silniční doprava. Základním problém migrační krize je znovuobnovování hraničních kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie. Je zkoumána ekonomická cena zavedení trvalých hraničních kontrol. V práci je analyzován unijní export, jenž slouží k ukázání problémů, které vzniklé krize způsobily na obchodních cestách Evropské unie.
|
|
|
Změny azylového a migračního práva EU ve světle současné uprchlické krize
Müller, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá návrhy změn v oblasti azylového a migračního práva Evropské unie ve světle současné uprchlické krize. Jedná se o dvě samostatné oblasti, které však na sebe vzájemně úzce působí a existuje mezi nimi "komplexní souvislost". Práce popisuje základní normy azylového a migračního práva EU, vymezuje pojem "uprchlické krize" a rozebírá konkrétní kroky Unie, respektive změny, které ve zkoumaných oblastech EU navrhuje. Diplomová práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole práce vymezuje a podrobně popisuje právní rámec zkoumané problematiky na úrovni mezinárodního práva (Ženevská úmluva o právech uprchlíků a další), primárního práva EU a sekundárního práva EU. Druhá část je věnována obsahové stránce pojmu "uprchlická krize", krizovým faktorům a úvahám o "uprchlické krizi" coby výjimečném stavu. Poslední kapitola, která je vnitřně rozdělena na podkapitoly věnující se azylovému a migračnímu právu, zkoumá jednotlivé změny v reakci na uprchlickou krizi. Podkapitola věnovaná azylovému právu je rozdělena na jednorázová opatření ve prospěch Itálie a Řecka a návrhy systémových změn (návrh na zřízení stálého relokačního mechanismu, reforma Dublinského systému, dokončení reformy Společného evropského azylového systému, etc.), jejímž kýženým výsledkem má být "spravedlivější...
|
|
|
Vliv migrační krize na sekuritizaci schengenského prostoru
Libosková, Natálie ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Tamchynová, Kristýna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat sekuritizaci schengenského prostoru v souvislosti s migrační krizí v letech 2015/2016. Je analyzován bezpečnostní diskurz Jean-Clauda Junckera a Dimitrise Avramopoulose, představitelů Evropské komise, ohledně opatření týkající se hranic schengenského prostoru (vnitřních i vnějších), která byla zavedena během migrační krize, a na základě toho je hodnoceno, zda se jedná o sekuritizaci. Sledovaná opatření jsou: posílení agentury Frontex, obnovování vnitřních hranic, stavba hraničních plotů a vytváření systému ETIAS. Ukázalo se, že během krize se v diskurzu zvýšil důraz na bezpečnost v souvislosti s otázkou migrace.
|
|
|
Nórsko a integrácia do EÚ - vnútroštátne a medzinárodné aspekty
Šťastný, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Táto diplomová práca je založená na historickom podklade, podrobnom pohľade na výsledky nórskych referend a vývoji verejnej mienky v Nórsku. Zamerali sme sa na tri výskumné otázky a na ne nadväzujúce tri hypotézy študujúce nórsku históriu, nórsku politiku a možnosti nórskej integrácie do Európskej únie. V práci študujeme vnútroštátne a medzinárodné aspekty tohto integračného procesu. Severská spolupráca je veľmi dôležitá pre tento výskum. Severská spolupráca poskytla platformu pre alternatívnu hospodársku spoluprácu a táto spolupráca bola zároveň aj prvým krokom na ceste do EÚ. Splnili sme ciele tejto diplomovej práce, odpovedali sme na výskumné otázky a overili sme platnosť všetkých troch hypotéz. Záverom si myslíme, že vstup Nórska do EÚ je v súčasnosti nereálny, pretože neexistujú dostatočné ekonomické a neekonomické dôvody a stimuly pre takýto vstup. Nórske politické strany sa nevenujú tejto téme, pretože je veľmi riziková pre ich existenciu. A aj súčasná nórska verejná mierka je proti plnému členstvu Nórska v Európskej únii.
|
|
|
Změny ve vízové politice ČR po vstupu do Schengenského prostoru
Bubnová, Kristýna ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Změny ve vízové politice ČR po vstupu do schengenského prostoru, je přiblížení a shrnutí změn, které v oblasti vízové politiky České republiky po vstupu do Schengenu nastaly. Zároveň bude přiblíženo, jak se tyto změny dotkly občanů třetích zemí cestujících do České republiky na základě víza či bezvízového styku a do jaké míry přijetí schengenských acguis ovlivnilo jejich pobyt na českém území. Práce se věnuje především krátkodobým pobytům. Pravidla pro dlouhodobé pobyty zůstaly v kompetenci jednotlivých států a nejsou tudíž v rámci EU harmonizovány. Je však nutné dodat, že přijetím schengenských acguis se pro držitele dlouhodobých víz a držitele povolení k pobytu upravily možnosti cestování po schengenském prostoru. V úvodu práce jsou představeny pravidla, které schengenské státy v rámci společné vízové politiky uplatňují. Následně se již práce zabývá implementací schengenských standartu do české vízové politiky a jak jejich přijetí vydávání víz ovlivnilo. V závěru jsou prostřednictvím případových studií představeny dopady vstupu ČR do Schengenu na konkrétních případech. Jako stát s vízovou povinností je uvedena Ukrajina, jako stát s bezvízovým stykem USA.
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
Sekundární využití vinné révy v Chile
Pulgret, David
Pulgret, David: "Evropská azylová politika a její soudobé výzvy v návaznosti na migrační vlnu". Bakalářská práce, Brno 2015. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou evropské azylové politiky. Práce zkoumá rovinu formování společné azylové politiky ve členských státech, ale také do jaké míry je společná politika praktikována ve skutečnosti. Cílem práce je zanalyzovat zdali rizikový faktor, jakým je náhlá migrační vlna, vyvolá posílení společné politiky, či naopak upřednostnění národních zájmů. Práce dále uvádí statistická data pro vhodnější znázornění poměrů ve vybraných státech a v poslední části řeší problematiku uprchlických kvót jako téma aktuální diskuze
|
|
|
Role agentury Frontex při současné migrační krizi
Fridrichová, Katrin ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je zhodnotit roli agentury Frontex a její úspěšnost při řešení současné migrační krize. Kritérii pro zhodnocení úspěšnosti jsou zvolena kvantitativní hlediska (rozpočet a počet zadržených nelegálních překročení vnějších hranic EU) a kvalitativní hlediska zhodnocená metodou obsahové analýzy prohlášení zástupců evropských institucí (Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise) během roku 2015. Na základě analýzy mandátu agentury byly hlavními aktivitami v migrační krizi určeny její operativní aktivity, přičemž hlavní úlohou agentury je role pomocná a koordinační. Stále platí, že za ochranu vnějších hranic odpovídají členské státy a jejich hraniční stráže. Právě tato skutečnost se jeví jako největší problém a přestože lze konstatovat, že je Frontex ve své roli úspěšný, všechny zkoumané instituce EU se shodly na nutnosti posílit mandát agentury právě v oblasti zajištění ochrany vnějších hranic.
|
|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
host ::
RSS.